V německém regionálním tisku vyšel poměrně obsáhlý článek o aškých nádražích, jejich historii, od prvního, Bavorského, až po současné hlavní nádraží, vystavěné v nedávné době. Níže je překlad článku s množstvím historických dat.
Kompletní překlad –
Aš má nové nádraží – lépe řečeno: staré nádraží v naprosto nové podobě. Takzvané „Bavorské nádraží“ bylo totiž kompletně nově vybudováno. A tento nový hlavní železniční uzel byl nyní v České republice oceněn za svou moderní architekturu titulem „Stavba roku 2025“. Kdo tedy cestuje vlakem ze směru Hof a Selb-Plößberg do Aše a Chebu, bude si možná překvapeně mnout oči.
Bavorské nádraží je jedním ze tří nádraží ve městě Aš. To, co se lidově stále nazývá „Bavorské nádraží“, je hlavním nádražím města. Přívlastek „bavorské“ nese proto, že bylo zaprvé vybudováno z bavorské strany a zadruhé proto, že zajišťovalo spojení se Svobodným státem Bavorsko.
Výše ve městě Aš se nachází nádraží Aš město, tedy městské nádraží. Jak uvádí Michael Pelz, předseda Modelářského a železničního klubu Selb/Rehau, leží na trati z Bavorského nádraží do Roßbachu (Hranice). Do roku 1945 vedla trať dále až do Adorfu ve Vogtlandu. V současnosti však na trati do Roßbachu jezdí pouze jeden vlak denně. Třetí nádraží je spíše zastávkou, a to Aš předměstí.
Přání továrníků
Bavorské nádraží má dlouhou historii. „Majitelé továren v regionu si již v roce 1863 přáli železniční napojení. Investorem tratě bylo město Hof, které v roce 1863 pověřilo podnikatele Theodora von Cramer-Kletta z Norimberku realizací stavby. Spojení dlouhé 47,84 kilometru z Chebu přes Aš do Oberkotzau u Hofu s Bavorským nádražím v Aši bylo uvedeno do provozu 1. listopadu 1865, současně se saskou tratí Herlasgrün – Falkenstein – Oelsnitz – Adorf – Cheb,“ říká Werner Pöllmann, regionální historik a autor mnoha knih o místních dějinách.
Nádraží Aš bylo v letech 1885 až 1918 uzlovým bodem Bavorské státní dráhy a Rakouské místní železnice do Rossbachu (od roku 1906 až do Adorfu v saském Vogtlandu). Bavorského nádraží v Aši bylo původně třípatrové. Vedle služebních bytů se zde nacházelo vše, co tehdejší nádraží potřebovalo. Kromě pokladní haly zde byly čekárny a restaurace – v duchu doby rozdělené podle tříd. Dále zde byly prostory bavorské a rakouské, v letech 1918 až 1938 německé a československé celní správy. Součástí byly také dvě stavědla a dvě nákladní haly.
Ašský textilní průmysl a porcelánky v Selbu využívaly železniční trať, která sloužila rovněž k přepravě hnědého uhlí z Čech do oblasti Hofu. Hlavní nádraží v Aši patřilo – stejně jako všechny čtyři tratě z Chebu do Německa – v letech 1920 až 1945 Německým říšským drahám.
Po druhé světové válce byl ukončen osobní provoz do Bavorska, nákladní doprava však pokračovala – a umožnila událost, která vyvolala obrovský mediální ohlas: „Vlak svobody“. Dne 11. září 1951 unesli dva čeští strojvedoucí se svými podporovateli osobní vlak v Chebu, aby uprchli z komunistického Československa na Západ. Vlak prorazil hranici u Aše a dorazil do Bavorska, kde byli uprchlíci přijati americkými okupačními úřady.
Železniční trať byla využívána pro nákladní dopravu až do května 1995, často však pouze jedním plánovaným krátkým nákladním vlakem za noc. Dne 29. září 1996 byla trať rozhodnutím Spolkového drážního úřadu uzavřena. Následně bylo možné koleje přerušit – kvůli plánované výstavbě silnice.
Znovuotevření v roce 2015
Vývoj však pokračoval, jak uvádí Pöllmann: „Před deseti lety začala nová éra – přeshraniční železniční doprava byla znovu aktivována otevřením úseku z Aše do Selb-Plößbergu dne 13. prosince 2015. Spojení od té doby umožňuje osobní dopravu mezi Hofem a Marktredwitzem přes Cheb.“
Více než 100 let stará výpravní budova Bavorského nádraží v Aši byla 12. prosince 1968 odstřelena a v letech 1970/1971 nahrazena výrazně menší moderní stavbou – centrální halou a třemi přístavbami na půdorysu ve tvaru písmene T. Nová budova měla prostornou, kvádrovou nádražní halu. Jak vysvětluje Michael Pelz, tato stavba se podobala Hornímu nádraží v Plavně. Budova z doby socialismu byla v roce 2023 zbourána a v následujícím roce nahrazena novostavbou.
Nyní zde stojí moderní nová budova – a ta byla v listopadu 2025 oceněna při slavnostním ceremoniálu v Dvořákově síni pražského Rudolfina, koncertní a galerijní budovy ve stylu neorenesance na pravém břehu Vltavy v historickém centru Prahy. Pořadatelem soutěže je Nadace pro rozvoj architektury a stavebnictví. Akci společně organizují ministerstvo průmyslu, komora stavebních inženýrů a techniků a svaz stavebních podnikatelů.
Celkem získalo prestižní titul „Stavba roku“ 15 projektů. Ocenění vyzdvihla různé typy staveb – od menších architektonických objektů přes větší veřejné a rozvojové projekty až po silniční a železniční stavby.
„Samozřejmě se lze přít o vkus,“ říká Michael Pelz k novému hlavnímu nádraží v Aši. Českým drahám se však při výstavbě podařilo myslet na cestující. K dispozici je vytápěná čekárna, toalety a také pokladna s obsluhou. „To je více, než nabízí mnoho nádraží v Německu.
Novinový článek zde:
