Na webu www.iassko.cz jsem ve středu 29. října publikoval článek, popisující situaci v Aši v roce 1945. Čerpal jsme přitom z kroniky města Aše od Václava Anderleho. Článek vzbudil poměrně velký ohlas, rozhodl jsem se proto ve výletu do nedávné minulosti pokračovat. Nyní tedy předkládám střípky roku 1946, opět tak, jak události zachytil kronikář Václav Anderle.
Ašský textil nutně potřeboval pracovní síly, které nahradí Němce, pro které se připravuje vystěhování mimo republiku. Přichází i slovenští dělníci, a to v takových počtech, že koncem roku 1946 jich v Aši žilo víc než Čechů.
V únoru vrcholily přípravy na odsun Němců. Vznikaly problémy se seznamy odsunovaných, neboť národní správci v továrnách se často snažili ze seznamů vyškrtnout německé zaměstnance.
Dne 1. března byl odeslán první transport s 1200 osobami.
Koncem března dosáhl počet „slovanského“ obyvatelstva ašského okresu 7000 osob.
V roce 1946 se konaly v republice volby do Národního shromáždění. Vyhráli komunisté. V samotné Aši volilo 2852 voličů, komunisty z nich si vybralo 1387 voličů, tedy celá polovina voličů, národní sociality 879, sociální demokraty 377. Život v Aši, jak je z dalšího textu v kronice patrné, ovládla KSČ. Předsedou prvního národního výboru v Aši byl komunista, stejně jako národních výborů okolních obcí.
Velkým tématem roku 1946 byly žně. Mezi odsunutými Němci byla také většina majitelů zemědělských usedlostí. Bylo třeba dobrovolníky sklidit obilí ze 2 000 hektarů polí a sehnat a obstarat dobytek, toulající se často po lesích. Na podzim se pak opět brigádnicky dobývaly brambory a řepa. Dle kronikáře, kvůli mimořádné nadúrodě a brzkém příchodu zimy, se z mnoha polí sklidit úrodu nepodařilo.
K říjnovým událostem kronikář konstatuje, že v textilních továrnách dosud pracuje málo lidí, hrozí, že některé továrny budou přestěhovány do vnitrozemí, kde je dostatek pracovní síly.
Na transport do Německa čeká ještě posledních 2000 německých obyvatel Aše, odsunuti mají být 28. října. O osudu zbylých Němců, kteří zůstali jako specialisté, v této době, tedy koncem roku 1946, rozhodnuto nebylo.
Koncem října v Aši žilo 13 300 obyvatel, z toho 3000 Čechů, 4 700 Slováků a 5600 Němců. Celkový počet obyvatel okresu Aš byl 20 341, z toho Čechů 5380, Slováků 5998 a Němců 8963.
Na výročí vzniku republiky, 28. října, na 4000 obyvatel Aše na táboru lidu složilo slavnostní slib lidu českého a slovenského poctivou a příkladnou prací splnit „vznešený příkaz velikého budovatelského plánu, daného nám milovanou otčinou“.
V závěru kronikář odmítá informace z vnitrozemí o šíření pohlavních chorob na Ašsku jako zveličené, stejně jako o hospodářských škodách, vzniklých při odsunu německých zemědělců, a také krádežích, které tu jsou ve stejné četnosti, jako ve vnitrozemí.
Přiloženou fotografii staré Aše nechám bez popisku jako hádanku, o jaké místo by se mohlo jednat.
Kompletní text kroniky města Aše 1946 zde:
Milan Vrbata, tiskový mluvčí Městského úřadu v Aši
