26 563. To je počet vzorků rukavic, které v průběhu let ve své sbírce shromáždilo Městské muzeum v Aši. Nyní bylo potvrzeno, že se jedná o největší sbírku rukavic v České republice a muzeum proto požádalo o zápis do České knihy rekordů, vydávané Agenturou Dobrý den, s.r.o. v Pelhřimově. Sbírka není cenná jen úctyhodným počtem vzorků, ale také  tím, že je vynikajícím studijním materiálem. Je i potvrzením Aše jako centra produkce tohoto oděvního doplňku v českých zemích od 18. do 20. století.

Milan Vrbata, tiskový mluvčí Městského úřadu v Aši

Podrobnosti ke vzniku sbírky viz článek Městského muzea v Aši níže.

Ašské rukavice

Jak se k nám výroba rukavic dostala…

Tovární výroba rukavic se k nám dostala z Anglie přes Francii a Německo již na přelomu 18. a 19. století. Střediskem výroby látkových rukavic se stala v českých zemích právě Aš.

Historie výroby

Klasické pletené rukavice se původně pletly na jehlicích, později na malých okrouhlých pletacích strojích, na kterých pletařky pletly doma. Vlivem průmyslové revoluce přešla ruční výroba v manufakturách ke strojní tovární výrobě. Nejtradičnější kožené rukavice se začaly nahrazovat rukavicemi z úpletu, které byly nejvhodnějším materiálem pro svou pružnost.

Látkové rukavice z úpletu se začaly v ašských továrnách na pletené zboží vyrábět již ve druhé polovině 19. století. Po zavedení plochých pletacích strojů vyráběla většina firem i domácí výrobci kromě rukavic látkových i rukavice pletené.

Hodně užívaný název „stávkové rukavice“ vzešel od okrouhlého pletacího stroje nazývaného „Francouzský stávek“, na kterém se úplet pro rukavice vyráběl.

Zavedení strojní výroby přineslo ve výrobě rukavic a jejich zpracování nové možnosti. Nápaditost tvůrců, rozsah vzorů, zdobení a použití různých materiálů a technologií neznala hranic.

Původ sbírky

Největší sbírka rukavic v našem muzeu pochází od německých výrobců z bývalého ašského okresu. Výrobou rukavic a jejích částí se v Aši zabývalo na 20 výrobců, ti prakticky ovládli trh s textilními rukavicemi ve střední Evropě. Předválečná produkce byla určena převážně na vývoz.

Po sloučení většiny podniků a živností se všechny vzorky rukavic od zaniklých firem soustředily v budově ředitelství nově vzniklého n. p. TOSTA  Aš. Celý mimořádně rozsáhlý soubor, cca 19.500 ks půlpárů vzorků textilních rukavic, se v roce 1984 bezplatně převedl do majetku Městského muzea v Aši.

Sbírka rukavic dokumentuje výrobu textilních rukavic německých firem ašského okresu od konce19. století, dále rukavice z n. p. Tosta  Aš od roku 1946 do roku 1993. Nemalý přírůstek rukavic, přes 3.000 kusů, získalo muzeum v roce 2019 z ukončené firmy Tostex.  Nechceme opomenout ani rukavice získané darem od ašských obyvatel.

Zpracovávání rukavic

V loňském roce pracovníci muzea rukavice dopočítali a konečný počet čítá 26.563 vzorků rukavic.

Prvním krokem je všechny rukavice roztřídit podle výrobců, seřadit podle druhu zpracování ,tak už jsou připravené k detailnímu zpracování. 

V letech 1985-2001 zpracovávala rukavice pouze na papírové karty paní Gembická a to v celkovém počtu 14.085 kusů, následně kurátorka paní Plesníková zpracovala 901 rukavic. Muzeum dále zpracovává rukavice a ukládá je do Demusu. Ke dnešnímu dni máme zapsáno dalších 450 kusů rukavic. Vzhledem k lepší identifikaci vkládáme v současné době do karty i nejméně dvě fotografie každé rukavice.

Nejdříve se každá rukavice očistí od prachu a nečistot, přišije se na speciálně vyrobené ramínko z kartonového papíru, následně se jí vytvoří podrobný popis a každé rukavici se přiřadí evidenční číslo. Takto připravenou rukavici kurátorka podrobně popíše a se všemi informacemi včetně výrobce a ostatních podrobností se vloží do evidenční karty Demusu, což je systém pro evidenci a dokumentaci sbírek v muzeích a galeriích.

Koncem loňského roku jsme zaslali žádost na Centrální evidenci sbírek k aktualizaci počtu rukavic, letos v lednu nám přišlo její odsouhlašení. Na tomto základě letos žádáme o zápis v České knize rekordů agenturu „Dobrý den“, kniha vyjde v letošním roce.

Muzeum Aš