Na sobotu 28. října připravilo město Aš, spolu s městským muzeem, komentovanou vycházku na Benešův palouček. Vychází se v 10 hodin od pomníku dr. Beneše před budovou základní a mateřské školy v Okružní ulici. Níže je text z pera místostarosty města Pavla Mataly, který sobotní procházku komentářem doprovodí. Nezbývá, že akci popřát dobré počasí a hojnou účast.

Benešův palouček u Aše

Na okraji města, přímo u státní hranice, nedaleko hraničního patníku 17/15 se nachází místo které vešlo do dějin jako „Benešův palouček“. Místo, kde Dr. Edvard Beneš ilegálně překročil státní hranici 1. září 1915 při svém dramatickém útěku z c. a k. monarchie za prof. Masarykem do Švýcarska.

Místo, kde se začaly tvořit dějiny samostatného Československa, je dnes dokonale skryto před zraky náhodného pozorovatele. Je pomalu ukusováno divokou přírodou, která v tomto pohraničním pásu zavládla po roce 1951, v období kdy hranici nepropustně zadrátoval komunistický režim.

Důvodem, proč Dr. Edvard Beneš začal plánovat ve svých 31 letech útěk z monarchie, byl prostý. Za svou ilegální činnost v domácí odbojové organizaci Maffie, kde působil aktivně jako kurýr mezi Maffií a prof. Masarykem, pobývajícím ve Švýcarsku, mu v té době hrozilo každým dnem zatčení. Policie již několik jeho spolupracovníků zatkla. Teď byla řada na něm. Trest smrti za velezradu visel ve vzduchu.

Aš navštívil již na konci srpna 1915, kde se v místním hotelu Lev setkal se svým spolužákem a přítelem Dr. Amerlingem z Olomouce, který v té době pobýval v Aši jako lékař ve vojenském lazaretu, umístěném v budově ašského Gymnázia (dnes ZŠ a MŠ Okružní), jen asi kilometr vzdálené od bavorské hranice. Slovo dalo slovo, byla naplánovaná cesta do nejmenších detailů. Dr. Amerling, důstojník c.a k. armády byl známý tím, že si občas zašel do blízkých bavorských hospod na černé pivo. Cestu znal dobře, i pohyb bavorských i rakouských strážců hranic.

První zářijový den přijel Dr. Beneš opět do Aše. V poledních hodinách 1. září se ve vycházkové uniformě vydává Dr. Amerling polní cestou směrem k bavorským hranicím. S velkým odstupem ho následuje nenápadný muž s kloboukem, příručním zavazadlem, batohem a falešným pasem – Eduard Beneš. Dr. Amerling svírá v ruce knihu, v případě že narazí na bavorskou hlídku, rozevře ji za svými zády. To bude signál pro Beneše, aby se ukryl. Na nejbližší bavorské nádraží v Schönwaldu je to lesními cestami několik kilometrů. Na cestě se náhle zjevuje bavorský četník, Beneš mizí v podrostu. Dr. Amerling četníka odláká, když se později vrátí na místo setkání, Beneše už nenalézá. Za čas dostal od Beneše lístek, že se v pořádku dostal vlakem do Hofu, odtud přes Mnichov do švýcarské Ženevy.

Místo svého přechodu navštívil Dr. Beneš ještě jednou, již jako ministr zahraničí 1. Československé republiky. 1. srpna 1922 stanul opět na známých místech, tentokrát však již beze strachu, provázený svou ženou Hanou.

Na jaře roku 1947 na tomto místě vzniklo upomínkové zátiší. Malý státní znak z kamenné drtě, obehnaný ze tří stran hliněným valem, v jehož čele byl z černo-bílé mozaiky vyvedeno památné datum 1. IX. 1915.

Mgr. Pavel Matala, 

místostarosta Aše