Ve středu 29. února večer jsem se vypravila do muzea na Poštovním náměstí v Aši na přednášku, nebo moderně řečeno talk show, Petra Fejka Jak se dělá ZOO. Abych řekla pravdu, moc se mi nechtělo. Do zoologických zahrad sice poměrně často chodíme se synem, ale že by mě tohle téma nějak obzvlášť zajímalo, tak to zase ne. Nicméně jsem se vyhecovala a ani vteřinu jsem nelitovala. Téměř tříhodinové povídání pana Petra Fejka mě doslova uchvátilo.
Kdo je Petr Fejk? Je to osmapadesátiletý charismatický člověk, který dvanáct let řídil a vedl pražskou zoologickou zahradu. „V letech 1997 – 2009 jsem s ní zažil povodeň i přerod v jednu z nejlepších zoo světa,“ vzpomíná Petr Fejk.
Do muzea jsem přišla skoro na poslední chvíli. Na chodbě před vstupem do sálu stál už připravený pan Fejk s paní ředitelkou muzea Andreou Kuzma. Mile se oba usmívali, pozdravili jsme se a já se začala těšit. K mému úžasu na mě zbylo místo až úplně v poslední řadě. Za pár minut vešel pan Petr Fejk a rozjel velmi vtipně svou talk show: „Tento týden mám ještě vystoupení v Jablunkově a dnes jsem tady u vás v Aši... S čistým svědomím mohu tedy říct, že jsem projel se svou show už celou republiku!“ Město Jablunkov najdeme v tom nejvýchodnějším cípu naší země, kousek od Třince nebo Frýdku Místku.
Petr Fejk se stal ředitelem pražské zoologické zahrady ve velmi mladém věku. Bylo mu tehdy 33 let. Jak to tak bývá, mívají to mladí lidé ze začátku velmi těžké. Několik let se snažil o to, aby byl například i svými vlastními zaměstnanci přijat. Vyprávěl o různých peripetiích, které musel jako nový ředitel zažívat. A že jich nebylo málo.
Nejvíce emociální však bylo povídání o tom, jak v roce 2002 zasáhla zoo povodeň. Zahynulo tehdy 134 zvířat a škoda byla vyčíslena na 232 milionů korun. Povodeň však přinesla i něco dalšího. A to obrovskou vlnu solidarity a ochotu pomoci zoo, zvířatům a personálu. Pan Fejk se účastnil všech záchranných prací. Byl například u záchrany goril, které musely být evakuovány ze svého pavilonu. Nebo u toho, jak museli nechat umřít ve vodě slona, který byl agresivní a nedal se zachránit. „Tohle jsou nejtěžší okamžiky v životě, kdy víte, že to zvíře nedokážete zachránit,“ vypráví s bolestí v hlase Petr Fejk. „O to větší je potom radost, když hledáte ztraceného hrocha a najdete ho po pár dnech v jeho pavilonu, ale o patro výš na ochozu, který je určen pro personál,“ dodává už s radostí.
Protože se také jedná o autorské čtení z knihy Jak se dělá ZOO, slyšeli jsme i dvě ukázky z této knihy.
Po skončení následovala autogramiáda s prodejem knížky. Fronta u stolku nebrala konce. Po knize se jen zaprášilo!
„Je pro mě velká pocta, že přišlo tolik lidí tady v Aši. Nebývá to na mých talkshow běžné a moc si toho vážím. Sál byl plný lidí, ale co je nejdůležitější, byl plný zájmu,“ dodává nakonec Petr Fejk.
Co říci závěrem... Snad jen to, pokud se vám poštěstí a měli byste možnost, běžte se podívat na toto autorské čtení a povídání o tom, jak se dělá zoo. Nebudete litovat. Budete se smát, budete plakat. A o tom vlastně celý náš život vlastě je.
Irena Benešová
Foto Irena Benešová a archiv Petra Fejka
Článek vyšel v Listech Ašska
