Renžové knihy nebo také vzorkovnice tkanin. To je po sbírce rukavic (největší v republice) další doklad dominantní textilní výroby na Ašsku v 19. a 20. století. Unikátní soubor 762 knih je od roku 2002 ve sbírkovém fondu městského muzea, nyní se hledá financování pro jeho vhodné uložení a další uchování.
Rada města Aše na schůzi 3. února proto schválila podání žádosti o dotaci na projekt nazvaný „Historické unikáty – renžové knihy“ do programu Interreg, zároveň doporučila zastupitelstvu zařadit do rozpočtu města částku 6,5 miliónu korun pro roky 2025 – 2027, za podmínky získání dotace.
Rozsáhlý soubor vzorkovnic tkanin, které vyráběly předválečné ašské firmy Christian Geipel a synové a Geipel a Jäger získalo ašské muzeum od německého podnikatele Bedrose Sancara, který v Aši odkoupil bývalý textilní provoz i s archivem výrobních vzorků.
Vzorkovnice od podnikatele přebíral tehdejší ředitel muzea Josef Borsik, který mj. uvedl: “Renžové knihy pocházejí z poloviny 19. století, tedy počátku průmyslové výroby. Část vzorkovnic obsahuje i tkaniny vyráběné národním podnikem Ohara, který vznikl po druhé světové válce znárodněním firem rodiny Geipelů. Renžové knihy obsahují vzorky všech tkanin, které ašské textilní továrny vyrobily. V každé knize je odhadem 500 až 800 vzorků, označených číslem, jménem a druhem tkaniny.“ Dodal, že soubor takového rozsahu se pravděpodobně nenachází v žádných muzejních sbírkách v republice.
Ašské textilky vyráběly široké spektrum tkanin od hedvábí, dámských a pánských šatovek až po plášťoviny. Do války zaměstnávaly kolem 4000 pracovníků, po válce asi 2500. Podnik Ohara zanikl na konci 90. let minulého století.
Milan Vrbata, tiskový mluvčí Městského úřadu v Aši